Čištění mušlí

 

 

Jak vyčistit lastury a jak z nich odstranit nánosy ?

Velmi často odpovídám na tyto otázky ať už ústně, nebo na dotazy přes internet. Rozhodl jsem se tedy sepsat několik obecných rad pro všechny, kteří by se mohli s tímto problémem potýkat. Čištění schránek měkkýšů nemusí být jednoduchá záležitost a mnohdy to vyžaduje určitou dávku trpělivosti. Je třeba říci, že lastury mají dvojí maskování, které se nám nelíbí, protože by jsme chtěli mít mušličky krásně barevné a lesklé. V tom jednodušším případě jde o takzvané periostrakum. Je to organická rohovitá hmota, kterou se některé druhy maskují, nebo chrání před poškozením. Tuto vrstvu jde poměrně snadno odstranit pomocí chlorového bělidla (např. Savo). Do roztoku v poměru 1 : 1 vložíme lasturu přibližně na hodinu, nebo na tak dlouho, dokud není vrstva zcela odstraněna. Podle velikosti to může být méně, nebo naopak více. Potom ji důkladně opláchneme vodou, necháme oschnout a dokonale suchou ji nakonzervujeme parafinovým olejem. Přesto, že by Savo lasturu nemělo poškodit, není dobré nechávat ji tam zbytečně dlouho. Savo vůbec nedoporučuji na lastury, které žádné periostrakum nemívají. Jsou to například Cypraeidae, Olividae, Marginellidae a další. Nádherně lesklý povrch těchto lastur by se mohl mírně zmatnit, nebo v horším případě potáhnout se bílým povlakem. Jsou-li tyto druhy přesto nějakým způsobem znečištěné, umyjte je pouze pomocí jemného kartáčku ve vlažné vodě .

Druhá a o mnoho náročnější je vápenitá vrstva. V mých neslavných začátcích ošetřování mušlí jsem se v literatuře dočetl o čištění schránek pomocí octu, nebo kyseliny. Chtěl bych před těmito agresivními metodami čištění varovat každého, kdo by to chtěl vyzkoušet. Ocet naleptá a zmatní vápenitou schránku a tím ji nenahraditelně zničí. Stejně tak i jakákoliv kyselina natrvalo poškodí povrch lastury. Kyselina naleptá i části, které nejsou zanesené a které není třeba čistit. Než se odstraní žádaný nános, může právě do těchto čistých míst kyselina vypálit díru. Pravdou ovšem je, že někteří prodejci hlavně v tropických zemích lastury kyselinou čistí. Ta je v určitém poměru naředěna s vodou. Tyto lastury jsou však jen na první pohled neporušené, časem, ale měknou a začnou se rozpadat. Proto čištění těmito metodami nedoporučuji ! Pokud tady nepomůže Savo je nutné přistoupit k mechanickému čištění. Je to zdlouhavý a namáhavý proces, ale co by jsme neudělali pro krásu lastur. Za pomocí preparační jehly, zubního, nebo i ocelového kartáčku opatrně odstraňujeme zbytky vápenitého nánosu. Jde to lépe, pokud lasturu namáčíte ve vodě. V muzeích a vědeckých ústavech se vápenité nánosy odstraňují pomocí ultrazvukových vrtaček. Od moře si můžete přinést lasturu, která ležela v moři hodně dlouho, což je patrné na první pohled. V tomto případě je potom zbytečné ji čistit, protože po odstranění nánosu už povrch lastury nezdobí ani lesk ani barva. Tady bude záležet pouze na vás, zda-li si ji ponecháte ve sbírce takovou jaká je.

Podařilo se Vám najít u moře mušli s nedlouho odumřelým živočichem, tedy ještě nezapáchající ? Nejběžnější způsob vyčištění ulity je – vložit ji do studené vody a pomalu uvést do varu a chvíli povařit, opět délka varu záleží na velikosti lastury. Mušli necháme ve vodě tak dlouho dokud nevychladne, aby náhlou změnou teploty ulita nepopraskala. Poté se maso pomocí drátu pomalu vytáčením vytáhne. Druhý způsob je zcela opačný. Lasturu vložíme do lednice a asi po hodině do mrazáku na takovou dobu, aby bylo maso uvnitř ulity zamrazeno. Zmrazenou ulitu nevyndáváme z mrazáku ven ihned, ale dáme zpět do lednice. Až po úplném rozmrazení ji z lednice vytáhneme a maso šroubovitým pohybem pomocí drátu odstraníme. Doporučuji nespěchat a dodržovat časové úseky při zahřívání, nebo zamrazení. Zabráníte tak poškození ulity rozpraskáním. Nejjednodušší a nejrychlejší způsob čištění je, pokud máme k dispozici mikrovlnnou troubu. Tuto novodobou metodu jsem si vyzkoušel na havajských ostrovech s bleskovým výsledkem. Jen na několik vteřin jsem zapnul mikrovlnku s několika mušlemi (Neritidae) a poté ihned lehce uvařené maso vytáhl. Je lepší v tomto případě i při běžném vaření vytahovat maso ještě teplé, protože po vychladnutí ztuhne a vytahuje se obtížněji. Pokud nemáte během dovolené čas ani prostředky na takovéto čištění, je vhodné vložit mušli do uzavíratelné nádoby naplněné alkoholem. Takto ji přivezete domů a v klidu zahnutým drátem šroubovitým pohybem zbytky vytáhněte. Když je lastura malá do dvou centimetrů,stačí ji nechat pouze vyschnout. Nedoporučuji z vlastní zkušenosti ukládat mušle s odumřelým živočichem na delší dobu do soli, aby nezapáchali. Ponecháte-li mušle několik dní v soli, může sůl narušit jejich lesklý povrch. Tento způsob funguje pouze na přenášení lastur od moře domů po dobu maximálně 12 hodin. Takto jsem si bez problémů přivezl ze Španělska meč z mečouna. Metoda s alkoholem je zcela neškodná a je jedno, na jakou dobu je v něm ulita uskladněna. Nejlepší je líh zakoupený v lékárně. Není-li k dispozici, postačí jakýkoliv 40 % alkohol.

Někdy se vám může stát, že si do vaší sbírky přinesete mušli, která nebyla dostatečně vyčištěna a zapáchá. V takovém případě je vhodný 30% peroxid vodíku, který zakoupíte v drogerii. Opatrně, nejlépe v rukavicích ho nalijete do lastury a necháte pracovat tak dlouho, dokud není lastura zcela vyčištěna. Při větší lastuře je nutné proces i několikrát opakovat. Potom důkladně propláchněte vodou a po osušení natřete parafínovým olejem. Naleznete-li zapáchající ulitu u moře, můžete vyzkoušet vyčištění lastury pomocí mravenců. Tento způsob jsem několikrát vyzkoušel s odlišným výsledkem. Poprvé si mravenci zapáchající ulity vůbec nevšimli. Zato v druhém případě konkrétně na Jamajce, jsem několik menších silně zapáchajících lastur rozhodil v trávě a po dvou dnech mě výsledek příjemně překvapil. Ulity jsem našel částečně zahrabané hlínou, protože mravenci nanesli do lastur i na ně hlínu a způsobem pro mne záhadným, ulity vyčistili. Stačilo lastury pouze omýt vodou a zůstaly dokonale čisté. Několikrát jsem se zde zmínil o parafínovém oleji, který je ke konzervaci a ošetření ulit nejvhodnější. Jeho výhodou je, že nezapáchá, ani se nerozkládá a tím také nepůsobí negativně na lasturu. Tento přírodní olej zakoupíte v lékárně. Na závěr bych chtěl doporučit parafínovým olejem natřít všechny lastury ve vaší sbírce, neboť nejen že lastury zkrásní, ale zároveň je tímto konzervujete a chráníte vápenitou schránku před zubem času – zvětráváním. Já toto provádím téměř při každém nahlédnutí do sbírky, protože především starší kusy přetření olejem doslova vyžadují. Naprosto nevhodné je natírat mušle jakýmkoliv lakem.

 

                                                                                                          Jaroslav Derka